Pár slov o autorovi stránek
Kolotoč mého života se roztočil v létě roku 1983 kdesi na severu Čech. Hned po porodu mi bylo překvapivě sděleno jméno - Karel. Dokonce mi
neoficiálně dali i pořadové číslo - IV. Prý jsem 4. Karel v mužské linii bez přerušení. První dny života jsem prožil v jedné malé vísce nedaleko Libochovic.
Brzy jsme se ale stěhovali do matičky Prahy. Roku 1988 se událo druhé velké stěhování, neb jsme se opět přesunuli na sever, tentokráte do Litoměřic. V
tomto krásném a malebném městě setrvávám stále... Po úspěšném zakončení studia na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích a následném
studijním intermezzu v Ostravě na Filozofické fakultě Ostravské univerzity jsem byl přijat ke studiu na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí
nad Labem. Oborem se mi stal německý jazyk s dějepisem, pro mnohé sebevražedná kombinace... (edit: sebevražedná kombinace to byla, z bezpečnostních důvodů
jsem utekl na jednooborovou neučitelskou historii.)
Do okruhu mých zájmů a koníčků patří jachting a soudobá železnice. Pod pojmem "soudobá železnice" je nutno u mě chápat jednak vozidlový
park, ale taky i provoz a s tím vyplynuvší problémy. Ovšem železnice má i bohatou historii, takže nelze se jí nevěnovat. U mě se to děje zájmem o
vybrané typy hnacích a tažených vozidel a zájmem o vybrané tratě a jejich historií. Konkrétně se mi jedná o mnoho našich severočeských lokálek. Je
skoro pravidlem, že zájemce o skutečnou železnici svoji zálibu přenáší i do zmenšené varianty, tedy provoz modelového kolejiště. I já jsem toho
příkladem. Leč moje kolejiště je teprve (stále) ve výstavbě...
Jak už jsem výše napsal, dalším mým koníčkem je jachting. V současnosti jsem členem Jachetního oddílu TJ Slavoj Litoměřice,
v jejichž prostorách má stání i moje malá sportovní plachetnice třídy Vaurien. Tato přes 4m dlouhá a skoro 1,5m široká stabilní loď je vystrojena
6-metrovým stěžněm o 2, či 3 plachtách. Posádku tvoří 2 lidé. Tomuto velmi zajímavému sportu se věnuji poměrně dlouho, od svých 12 let.
"Povodňovou" sezonu 2002 a sezonu 2003 jsem neodjezdil, neb se rozpadla posádka lodi. Ta je naštěstí od zimy 2003/4 kompletní. Z míst, kde mě lze
potkat s lodí jmenuji rekreační areál Barbora v Oldřichově u Duchcova, "Píšťanské jezero" (neboli pískovnu) nedaleko Litoměřic a řeku Labe. Snad se
časem poštěstí a budeme moci vyplout opět i na Máchovo jezero, kde jsme ještě před 3 lety byla naše lodní třída poměrně častým hostem. Na
vzdálenější destinace vzhledem k finanční náročnosti prozatím nevyjíždím.
Ještě k mé osobě. Jsem velmi upovídaný člověk, což mnozí potvrdí. Když mě potkáte, tak to bude většinou v dobré náladě
a s úsměvem na tváři. Ovšem někdy se může stát, že budu zachmuřilý a nevrlý. To se mi snad radši vyhněte. Jinak u mě platí zásada "pohoda nade
vše". Když vás ještě zajímá, jak vypadám, tak v současnosti měřím 185 cm, vážím 80 kg a abych lépe viděl, tak jsem si pořídil taková ta sklíčka
zasazená do kovu (no brýle).
Pokud byste si chtěli stále se mnou popovídat, tak to zkuste pomocí jednoho z těchto zařízení:
ICQ: 264305638
skype: karloslt
Mail: karel.lerak[zavináč]centrum.cz
Životní moudra:
Člověk je tu proto, aby si něco předsevzal a aby to vykonal. Pouhá existence je moře bez vody, kniha bez obsahu, život bez života. (M. Tyrš)
Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet, nebo chválit. (K.H.B.)
Život je jak penis. Když je měkký, nehoníš se, když je tvrdý, nevíš kam dřív skočit...
Jelikož je dneska moderní a IN se nějakým způsobem chválit, tak jdu taky tak činiti:
České dráhy provozují až padesát let staré vlaky (iDnes.cz, 21. září 2007)
Nespočet článků o Švestkové dráze (přehled článků viz www.svestkovadraha.cz)
Na Švestkové dráze jezdí opět vlaky (ČT 24, 2. srpna 2009)
Železniční trať z Č. Lípy do Lovosic má své fanoušky (Českolipský deník, 27. ledna 2010)
Galerie
|
